| Provedení diagnostiky, sanace a efektivní zesílení mostu předpětím na zatížitelnost tř. B. |
|
| Anotace: | Popis výsledků diagnostiky a navržené metody dodatečného předpínání konstrukce volnými kabely typu Monostrand. Metoda, která svou statickou účinností výrazně převyšuje ostatní metody dodatečného statického zajišťování a zesilování stavebních konstrukcí. |
| 1. Úvod | ||
V roce 1998 byla provedena diagnostika mostu ev.č. 2992 – 2 v Třebechovicích pod Orebem firmou Beton – diagnostik Ing. Pavel Hrůza. V roce 2002 před započetím projekčních prací na opravě byla provedena dodatečná diagnostika za účelem zjištění možnosti zvýšení zatížitelnosti mostu na třídu B dle ČSN 73 6203. |
||
| 2. Diagnostický průzkum | ||
| 2.1. Popis konstrukce | ||
Silnice III/2992 v průtahu Třebechovicemi překračuje v km 0.208 řeku Dědinu. Mostní objekt byl vybudován v roce 1932. Nosnou konstrukci mostu tvoří dva železobetonové parapetní nosníky o rozpětí 16.00 m. Jejich celková délka je 17.30 m. Výška nosníků je 2.40 m, tloušťka, vlivem profilovaného líce, je proměnná od 0.60 m v dolní části, po 0.75 m v horní části. Mostovka sestává s kolmých příčníků rozměru 0.65/0.30 m, osově vzdálených po 1.60 m. Železobetonová deska je 0.16 m tlustá. Uprostřed, mezi hlavními nosníky, je ztužující podélník rozměru 0.45/0.25 m. Most je šikmý s úhlem křížení 78.0 g. V příčném směru je volná šířka mezi hlavními nosníky 7.95 m, z čehož je šířka zvýšených chodníků 2 x 1.25 m a šířka vozovky 5.45 m. Vozovka na mostě je dlážděná z drobných žulových kostek, na chodnících je mozaiková dlažba. Obrubníky jsou kamenné 250/200 mm. Nosníky mají ocelová ložiska a jsou uloženy na úložných prazích betonových opěr. Hlavní nosníky jsou opatřeny omítkou – na vnitřní straně se jedná o vymývanou (pemrlovanou) omítku - umělý kámen, na vnější straně je vápenocementová omítka. Podhledová část hlavních nosníků a celého mostu není opatřena žádnými dalšími vrstvami. |
||
Princip této metody je všeobecně znám a je založen na principu fungování konstrukcí zpřepjatého betonu. Dodatečnými vyvrtanými kabelovými kanálky protahujeme lana a tyto poté napínáme a zakotvíme. Vneseme do konstrukce požadované síly, které výrazným způsobem působí proti silám vyvozených stálým a nahodilým zatížením, případně zajišťují stabilitu konstrukcí. |
||
| 2.2 Stavební stav | ||
| Způsob navržené rekonstrukce nemění prostorové uspořádání mostního objektu. Účelem rekonstrukce je provést opravu poškozených částí konstrukce a zajistit, aby nedocházelo k její další devastaci atmosférickými vlivy a dále zvýšení zatížitelnosti na třídu A. Zesílení desky je navrženo předpětím volnými předpínacími kabely na zatěžovací třídu A. K zesílení byly použity třílanové kabely složené z monostrendů, které jsou trasovány v polygonální dráze a jsou napínány z jednoho konce. Betonem desky procházejí kabely náhradními kabelovými kanálky zhotovenými diamantovou vrtací technologií v mezerách mezi původní výztuží. Kabely jsou kotveny v kotevních oblastech sdruženými kotvami pomocí jednolanových kotevních objímek. Prostory pod a nad kotvami jsou zality vysokopevnostním cementovým mikrobetonem. Na spodním líci desky jsou kabely vedeny v drážce v původním betonu a následně ochráněny vysokopevnostní cementovou plastmaltou. |
||
Vlivem povětrnosti a stáří jsou omítky porušeny četnými trhlinami a odpadávají. Nosníky a deskou proniká srážková voda a na spodním líci se vytvořily četné krápníky z vyluhovaného materiálu. To je dáno poškozenou, a již z větší části nefunkční izolací mostovky, zvláště pak v detailu spojení hlavní nosník - deska. Krycí vrstva betonu na podhledové části je z větší části porušena a dochází ke korozi výztuže. Diagnostickým průzkumem byly zjištěny fyzikální vlastnosti betonové konstrukce. Kvalita betonu je v celé konstrukci homogenní a lze ji zařadit do betonu třídy B170 . Hloubka karbonatace betonu desky a příčníků je 8 mm, parapetních nosníků 8 -12 mm. Obsah chloridových iontů se pohybuje od 0.02 do 0.38 % cementu v betonu a nepřesahuje maximální povolené množství 0.4 %. Celkově je mostní konstrukce ve velmi špatném stavu. Koeficient stavebního stavu byl určen 0,6. |
| 3. Návrh rekonstrukce | ||
Způsob navržené rekonstrukce nemění prostorové uspořádání mostního objektu. Účelem rekonstrukce je provést opravu poškozených částí konstrukce a zajistit, aby nedocházelo k její další devastaci atmosférickými vlivy a dále zvýšení zatížitelnosti na třídu B. Byl proveden přepočet zatížitelnosti mostu. Hodnoty zatížitelnosti pro |
||
| Stávající stav: | ||
| Normální | 6t | |
| Výhradní | 12t | |
| Vyjímečné | 38t | |
Po provedení opravy: |
||
| Normální | 22t | |
| Výhradní | 40t | |
| Vyjímečné | 113t | |
Po zesílení převede most zatěžovací třídu B podle ČSN 73 6203. Rekonstrukce bude probíhat ve dvou etapách. V první etapě bude provedeno dodatečné předpjetí volnými kabely, v druhé etapě práce související s obnovením celkového stavebního stavu – provedení nové vozovky včetně ŽB spřažující desky, reprofilace všech částí NK, oprava spodní stavby mostu. |
||
| 4. Zvyšování zatížitelnosti dodatečným předpětím | |
Princip této metody je všeobecně znám a je založen na principu fungování konstrukcí z přepjatého betonu. Dodatečnými vyvrtanými kabelovými kanálky protahujeme lana a tyto poté napínáme a zakotvíme. Vneseme do konstrukce požadované síly, které výrazným způsobem působí proti silám vyvozených stálým a nahodilým zatížením, případně zajišťují stabilitu konstrukcí. |
|
Touto metodou jsme schopni zvýšit zatížitelnost o 200 – 300 % oproti jiným metodám, kde se pohybujeme v rozmezí 20 – 30%. |
|
Táto technologie má své opodstatnění u objektů: |
|
| | které nevyhovují dalšímu provozu z hlediska požadované zatížitelnosti |
| | které ztratily svou únosnost, bezpečnost, tvarovou stálost, a to přetížením, povětrnostními a provozními vlivy, nebo ztrátou stability |
| | betonových, železobetonových, kamenných a cihelných. |
Zvolení opravy konstrukce touto metodou přináší spoustu výhod: |
|
| | na rozdíl od lepené výztuže na povrchu konstrukce, která se aktivuje až po zatížení a tudíž se nespolupodílí na přenosu sil od stálého zatížení, vnesením předpětí do konstrukce se toto okamžitě spolupodílí na přenosu sil vzniklých od stálého zatížení a výrazně již zlepšuje stav, kdy konstrukce ještě není namáhána od nahodilého zatížení. |
|
Trhliny vzniklé statickým nebo dynamickým zatížením v tahových částech železobetonových konstrukcí výrazně urychlují proces koroze železobetonu. Vnesení tlakových sil předpětím dochází k uzavření těchto trhlin nebo nedochází již k jejím otevírání a tím pádem odolnost betonové konstrukce proti korozi je výrazně prodloužena.
|
|
Většinu prací spojených s touto technologii lze provést bez přerušení provozu na objektu nebo jen s částečným omezením.
|
|
Předpínáním stávajících mostů využíváme celou šířku intervalu stupně předpětí, při zesilování trámových mostů dosahujeme zpravidla stupně předpětí l = 0,3 až 0,5.
|
|
Ekonomické výhody. U objektů, které se zdají po statické stránce neopravitelné, nebo nelze jinými metodami dosáhnout požadované zatížitelnosti a tudíž se přistupuje k demolici a výstavby nového objektu, lze k opravě objektu použít tuto velmi efektivní metodu zvyšování zatížitelnosti.
|

V |
Zainjektování kabelových kanálků a zapravení kotevních oblastí a deviátorů. Kanálky jsou zainjektovány nízkotlakou cementovou injektáži. I když lana jsou chráněny PE folii proti korozi, je potřeba volný prostor vyplnit z důvodů koroze obnažené konstrukce. Zapravení kotevních oblastí a deviátorů provádíme obetonováním, reprofilačními maltami nebo stříkaným betonem. |