| Efektivní zesílení zábradelního mostu na třídu B |
|
| Anotace: | Popis zesilování zábradelní mostní konstrukce volnými kabely typu Monostrand. Efektivní metoda, která svou statickou účinností výrazně převyšuje ostatní metody zesilování stavebních konstrukcí a mostů. I u zdánlivě tuhé mostní konstrukce, kterou se jeví žlb. parapetní most malého rozpětí, lze touto metodou v podélných (parapetních) trámech a v příčnících výrazně změnit průhyb. U popisované konstrukce bylo předpětím dosaženo plného vyrovnání průhybů od vlastní tíhy. |
| 1. Úvod | |
Mostní železobetonová konstrukce z roku 1932 byla po letech provozu převáděné silnice III.třídy navržena k zesílení a k celkové sanaci. Nosná konstrukce vykazovala po diagnostických zjištěních a po statickém přepočtu nízké zatížitelnosti: např. výhradní Vr = 12 tun - požadavek silniční dopravy (v zastoupení investora) byl zvýšit zatížitelnost na tř.B (dle ČSN 73 6203) tj. na Vr =40 tun. Jednalo se o mostní objekt s jedním mostním otvorem přes řeku Dědinu, v úhlu křížení 78 g . Kolmá světlost činila 14,65 m , šikmá světlost 15,55 m , rozpětí nosné konstrukce 16,4 m , celková délka mostu byla 17,3 m . Konstrukce byla uložena na ocelolitinová (pevná a pohyblivá) ložiska na úložných žb. prazích. Šířkové uspořádání činilo 5,45 m mezi zvýšenými obrubníky, oboustranné chodníky 2x1,25 m. Světlá šířka mostu byla 7,95 m , celková šířka mostu činila 9,45 m . Nosná konstrukce byla tvořena dvěma podélnými (parapetními, zábradelními) trámy výšky 2,40 m , šířky 0,75 m navzájem spojenými deseti příčníky rozměrů 0,65/0,30 m. Příčníky byly monoliticky spojené s žb. nosnou deskou tl. 0,16 m . Beton původní NK byl rozdílné kvality, ve statickém výpočtu bylo možno s jistotou počítat ( v tlačených průřezech) se značkou 170. Výztuž byla tvořena kruhovými průřezy C38 s hodnotami dovoleného namáhání při zatížení hlavním 120 MPa a při zatížení celkovém 140 MPa. Výztuž desky byla z důvodu zpřesnění výpočtu obnažena i nad podporami, tj. nad příčníky, a bylo konstatováno vyztužení spojité mostovky i na záporné momenty. Na základě těchto zjištění bylo navrženo zesílení mostu předpínacími kabely složenými z chráněných lan MONOSTRAND L S 15,7 mm . Zesílení bylo konstrukčně vytvořeno systémem náhradních kabelových kanálků a předpínací kabely byly vloženy do podélných nosných prvků (parapetů) i do příčníků. Zesílení původní mostovky bylo navrženo nadbetonováním spřaženou ŽB deskou. |
| 2. Zkušenosti a poznatky | |
Před vlastní sanací bylo nutno hloubkově injektovat trhliny v patkách parapetního trámu a následně vlastní sanační práce byly navrženy v těchto krocích : |
|
| | důkladná předúprava degradovaného betonu celého mostu nejprve mechanicky a následně vysokotlakým vodním paprskem s rotační tryskou |
| | pečlivé očištění obnažených a zkorodovaných ocelových výztužných vložek v celé mostní konstrukci nejprve mechanicky a následně vysokotlakým vodním paprskem s jednotryskovým (bodovým) nástrojem |
| | provedení ochrany ocelových výztužných vložek silikátovými materiály
|
| | provedení zesilovacích prací mostní konstrukce jak vnesením předpětí, tak spřaženou deskou |
| | aplikace adhézního můstku v celé ploše sanovaných betonů mostu |
| | provedení hrubé a jemné reprofilace nosné konstrukce mostu (spodní stavba byla opravena pouze zainjektováním a provedením ochranného silikátového nátěru) |
| | opatření vnitřní a horní plochy parapetních nosníků ochranným nátěrem |
Při provádění předpínacích prací byly měřeny změny deformací hlavních (parapetních) nosníků i příčníků indukčnostními snímači dráhy s průběžným záznamem během předpínání. |
|
Zesilování zábradelních mostů předpětím systémem náhradních kabelových kanálků přináší obecně řadu výhod: |
|
| | Na rozdíl od lepené výztuže, která se aktivuje až po zatížení a tudíž se nespolupodílí na přenosu sil od stálého zatížení, se vnesením předpětí do konstrukce vyrovnává výrazná část vnitřních sil vzniklých od stálého zatížení; tím se účinně zlepšuje stav, kdy konstrukce není namáhána od nahodilého zatížení a pro přenos účinků nahodilého zatížení se vytváří potřebná rezerva. |
| | Zvýšení zatížitelnosti touto metodou je běžně 200 až 300%; to je téměř řádově vyšší efekt než při použití lepené výztuže, kde podle zkušeností lze dosáhnout zlepšení o cca 30%. |
| | Trhliny vzniklé statickým nebo dynamickým zatížením v tahových částech železobetonových konstrukcí výrazně urychlují proces koroze železobetonu. Vnesení tlakových sil předpětím dochází k uzavření těchto trhlin nebo nedochází již k jejím otevírání; tím se prodlužuje odolnost betonové konstrukce proti korozi. |
| | Většinu prací spojených s touto technologii lze provést bez přerušení provozu na objektu nebo jen s jeho částečným omezením. |
| | Při zesilování mostů předpínáním využíváme celou šířku intervalu stupně předpětí, při zesilování trámových mostů dosahujeme zpravidla stupně předpětí l = 0,15 až 0,25. |
| | Ekonomické výhody: U mostů, které se zdají po statické stránce neopravitelné, nebo nelze jinými metodami dosáhnout požadované zatížitelnosti a kdy se přistupuje k demolici a výstavbě nového objektu, lze zpravidla za třetinu až polovinu ceny nového objektu dosáhnout požadovaných parametrů právě použitím této efektivní metody zvyšování zatížitelnosti. |
Popisovaná mostní konstrukce je zesílena volnými kabely složenými z opláštěných předpínacích lan typu Monostrand NPE Ls 15,7 mm. Hlavní nosníky jsou zesíleny čtyřmi třílanovými kabely, příčníky jedním třílanovým kabelem a jedním lanem. Lana jsou umístěna částečně v náhradních kabelových kanálcích a částečně jsou opřena o podhledovou část nosníků. |
Náhradní kabelové kanálky byly vyvrtány diamantovou technikou
f 52 mm. Délka náhradních kabelových kanálků v hlavních nosnících je až 5 m. Pro provedení těchto dlouhých a přesných vrtů byl použit speciálně vyvinutý přípravek na uchycení vlastního vrtacího zařízení. Toto zařízení umožňuje provádění velmi přesných vrtů i pod malými úhly, které u hlavních nosníku kabelových kanálků byly 13,60 a 19,60. Ukotvení lan bylo provedeno do třílanových kotev osazených na kotevních desky tl. 30 mm a umístěných do předem připravených kotevních sklípků. Sklípky byly vytvořeny diamantovou technikou v čelech nosníků. Osazení deviátorů bylo provedeno rovněž do předem připravených sklípků (vyřezaných diamantovou technikou). |
Napínání kabelů probíhalo postupně. Nejdříve byly napínány kabely střídavě na obou hlavních nosnících. Následně se začalo s předpínáním příčníku od středu rozpětí mostu opět střídavě směrem k oběma opěrám. Napínací síly byly 192 kN pro každé lano s dobou podržení 3 minuty. Napínací síla se vnášela postupně po krocích a sledovalo se chování konstrukce. Napínání se provádělo jednolanovou pistoli s hydraulickým pohonem a bylo provedeno během 10 hodin. Skutečná protažení u všech lan byla v určené toleranci předem spočítaných teoretických protažení. I přesto, že lana mají opláštění PE folií, bylo po napnutí kabelů provedeno zainjektování kabelových kanálků. Injektáží se sledovalo mimo jiné důsledné vyplnění trhlin a místních nekvalit v betonu nosné konstrukce. Kotevní sklípky hlavních nosníků a příčníků se obetonovaly s dostatečným krytím. |
| Postup prací byl následující: | |
| | navrtání náhradních kabelových kanálků
|
| | provedení a osazení dodatečných deviátorů
|
| | vytvoření dodatečných kotevních oblastí a osazení kotev a podkladních desek |
| | protažení lan a předepnutí |
| | zainjektování kabelových kanálků a obetonování kotevních oblastí |
| | betonáž spřažené desky |
| | povrchová sanace konstrukce |
| | provedení vozovky a chodníků |
Při uvažování celkové tuhosti tohoto typu konstrukce (parapetní nosníky 0,75/2,40 m), teoretického výpočtu deformací od vnášených sil a skutečných (naměřených) deformací, se nelze ubránit zamyšlení nad příčinou zvýšených hodnot deformací – vzepětí hlavních nosníků vlivem předpínání dodatečně vneseného do konstrukce. Příčinou může být: |
|
|
lokální poškození betonu trhlinami v původní tahové oblasti nosníků (a jejich následné uzavírání)
|
|
nízká (a velmi nestejnoměrná) tlaková pevnost betonu (s četnými kavernami) použitého konstrukčního betonu
|
|
Nepřesné stanovení přetvárných hodnot konstrukce. Stanovit přesný modul pružnosti u takové konstrukce je velmi složité; navíc v situaci konkrétní stavby, kdy jsme omezeni jak finančními prostředky tak i časově, je toto téměř nemožné.
|